Gorbačov usiloval o pád Berlínské zdi

berlin_zed

Profesor Bostonské university Igor Lukeš v exkluzivním rozhovoru pro pořad Televize Seznam Svět bez obalu 24. 11. uvedl, že britská premiérka Margaret Thatcherová se obávala revolučních změn ve východní Evropě a nechtěli je ani Američané.

„Je jen málo důležitých dějinných událostí, jejichž pozadí je dosud tak temné,” prohlásil profesor Lukeš. Upozornil na paradox, že Západ v roce 1989 vlastně bránil status quo, zatímco Moskva tlačila na změny. Tehdejší prezident USA Bush st. například naléhal na zástupce polské Solidarity, aby v příštích prezidentských volbách volili Jaruzelského a vysvětloval jim to tak, že by si Amerika přála ve východní Evropě udržet klid a mír. Margaret Thatcherová se zoufale bála představy, že by po pádu Berlínské zdi mohlo dojít ke sjednocení Německa.

Již před 10 lety na konferenci americké asociace slavistů v Bostonu Igor Lukeš řekl: „Pád komunismu ve středovýchodní Evropě nezpůsobil Západ. Komunistické režimy ve středovýchodní Evropě se nerozložily ani v důsledku činnosti místních disidentů. Ti byli – snad s výjimkou Polska – na to příliš slabí.”

Michail Gorbačov podle Lukeše v rozhovorech, které poskytl společnosti BBC, tvrdil, že když došlo k otevření Berlínské zdi, Thatcherová a Mitterand ho rozčileně telefonicky žádali, aby proti demonstrantům v Berlíně použil síly. Gorbačov vojensky zasáhnout odmítl.

Thatcherová přijela za Mitterandem s různými mapami Německa a vysvětlovala mu, jak nebezpečné by sjednocené Německo bylo. Francouzský prezident souhlasil. Měl plány proměnit Evropské společenství v mocný hospodářský celek a případná nezávislost Polska a Československa by mu ty plány zkřížila. Thatcherová podporovala Gorbačova (protože nebylo jisté, že nebude svržen), zároveň však schvalovala posílení a modernizaci Varšavské smlouvy, soudí bostonský profesor českého původu.

 

Ilja Jihlavský

25. 11. 2019

Dialog – otázky – odpovědi č. 348, listopad-prosinec 2019