Obraz bídy a utrpení

hano

Titulek se týká „levicového“ deníku, který s někdejšími komunistickými „Haló novinami“ nemá nic společného. Kdyby dnes do něho mohli nahlédnout jeho tehdejší čtenáři, tak by se nestačili divit. List se zabývá kdečím, jenom ne tím, co by se od něho dalo očekávat. Jeho obsah plně potvrzuje pravdivost slov komentátora deníku „Právo“ Alexandra Mitrofanova o KSČM jako o straně umírněných revolucionářů v mezích zákona.

„Haló noviny“ jsou především proslulé obhajobou všech volebních porážek této strany a jejího oportunistického vedení.  Byly časy, kdy se v nich aspoň objevily příspěvky, které se volbami vůbec zabývaly. Tak třeba po těch parlamentních dávaly prostor scestným názorům různých funkcionářů strany o příčinách katastrofální porážky. Tak třeba Radek Nejezchleb, člen KV KSČM Jihočeského kraje napsal, že „levicové strany dostaly výprask, snad také kvůli „zvědavosti“ lidí, jaké to bude, mít ve sněmovně „nahnědlé“ okamurovce či bizarně vyhlížející Piráty! Zajímavý názor měla jedna vysoká funkcionářka strany, která usoudila, že k volebnímu výsledku nepomohlo přílišné lpění na minulosti.  Jedním dechem také přispěchala k obhajobě vedoucích funkcionářů KSČM, protože „úspěšně vystupovali ve sdělovacích prostředcích“.  Jiná soudružka je dokonce vyjmenovala, když napsala, že kdyby ve sdělovacích prostředcích nevystupovali Filip, Kováčik a Dolejš, neměli bychom ani takový výsledek, jaký máme.“  Zlatá slova. Konečně bylo jasné, komu strana vděčí za výsledek parlamentních voleb.

O stavu, do něhož se strana dostala díky oportunistickému vedení, nejlépe svědčí výsledek parlamentních voleb na pražském Žižkově, někdejší dělnické baště. V roce 1946 volilo KSČ v tehdejší Praze XI., 29553 občanů, což znamenalo skoro 50 % odevzdaných hlasů. Zato v posledních parlamentních volbách strana dopadla jako sedláci u Chlumce. Obdržela totiž pouhých 4,17 %!

Poslední volby do Evropského parlamentu jenom dotvrdily pád KSČM do říše zapomnění. Leckdo by se mohl domnívat, že vedení strany se aspoň formálně přihlásí k vině za další prohrané volby. Popel na hlavu by si měly sypat i „Haló noviny“, ale kdepak. Marně byste v nich hledali aspoň jediný kritický komentář.  Prohráli jsme další volby? Zapomeňte!  K parlamentním volbám jsem v „Haló novinách“ po velkém úsilí našel sloupek s názvem „Poděkování v úctě“. Jeho autorem byl neúspěšný kandidát Roman Blaško, který v něm děkuje kdekomu, jako při udělování Oskarů, ale o výsledku voleb taktně pomlčel. Tak jsem si řekl, že se lidé k tomuto problému vyjádřili ve sloupku „Diskutuje se na sítích“. Ale, opět kdepak.  Nenašel jsem jediný příspěvek, který by hodnotil další „úspěch“ KSČM pod vedením Vojtěcha Filipa a jeho věrných druhů. Zato jsem se v sloupku jakéhosi Vráti Ebra dověděl, že někdejší ministr zahraničních věcí Bohumil Chňoupek se v rozhlase podepsal pod první vlnu normalizačních čistek a z novinářského bloku Heleny Kočové se mi dostalo poučení, jak zachránit dvě veliké kozy.

Odložil jsem tedy výtisk „Haló novin“ z 30. května, a s nadějí se ponořil do obsahu „levicového“ deníku ze 4. června. Konečně, zajásal jsem nad titulkem „Volby a zase volby“, ale předčasně. Poslankyně Vostrá se totiž ve své poznámce už zabývala budoucími volbami do senátu a krajských zastupitelstev. O volbách do Evropského parlamentu však rovněž prozíravě pomlčela. Nu, což, možná se dočkám 6. června, uvažoval jsem naivně.  Jenom jsem znovu zaregistroval, že v diskusi na sítích se zase k výsledkům KSČM ve volbách opět nic neobjevilo…

Poslední naději jsem upřel na dny 8. – 9. června 2019. A hle, dověděl jsem se, čím panovníci kdysi vyvažovali zlé skutky, čemuž „Haló noviny“ věnovaly celou tiskovou stranu! A zajisté ještě více uchvátil čtenáře rozhovor s dětskou divadelní hvězdou Ines Ben Ahmed.

Vskutku. Podobné materiály potřebují komunisté – čtenáři „Haló novin“ jako sůl. Pomohou jim zapomenout na nějaké prohrané volby a oportunistickému vedení KSČM zaručí klid.

Přírodo, kam až jsme to klesli…?!

 

Jan Souček