BUDEME SCHOPNI ÚSPĚŠNĚ PŘIPRAVIT BLÍŽÍCÍ SE SJEZD?

bulka_jiri

Diskusní příspěvek na 45. pražské teoreticko-politické konferenci 1. 6. 2019

 

Myslím si, že je velmi důležité a nezbytné využít jednání dnešní konference, která připomíná výročí konání dvou významných akcí v minulosti strany, V. a IX. sjezdu KSČ. Snažíme se z nich poučit a využít jejich odkaz pro naši současnost i budoucnost. I proto se chci zamyslet nad realitou úrovně přípravy XI. sjezdu KSČM, který nás čeká v příštím roce. Úvodní referát správně a se znalostí problému ukázal, jak komunisté uměli řešit problémy rozvoje a jednoty strany i stanovit program na nejbližší období vývoje společnosti po sjezdech, jak díky marxisticko-leninské teorii, kterou důsledně uplatňovali v praxi, ovlivňovali život společnosti ve složitých podmínkách vnitřní i zahraniční politiky své doby. Obávám se, že my, jejich současní následovníci, zůstáváme této skutečnosti hodně dlužni už dlouhou dobu.

Chci to ukázat na několika příkladech z jednání IX. sjezdu ve dnech 14.-15. 5. 2016 a X. sjezdu KSČM 21. dubna 2018; na obou jsem byl jedním z delegátů. Velmi pozorně jsem vnímal napjatou atmosféru jednání, očekávání a naděje na jedné straně i obavu, že nebudou vyřešeny narůstající problémy strany na straně druhé. Ve svém diskusním vystoupení jsem kritizoval sjezdové materiály a vytýkal malou kritičnost a pouhou popisnost „Zprávě o činnosti strany od VIII. do IX. sjezdu“. Postrádal jsem v ní analýzu problémů stranického života, práce strany a chybělo mi v ní zásadní třídní hodnocení současného stavu společnosti i výhled do budoucnosti. Kromě jiného jsem žádal odpověď na otázky – proč bylo zrušeno vysílání internetového rádia a nebyl učiněn ani pokus o vysílání internetové televize, proč byla zrušena prodejna knih v budově ÚV a proč bylo zrušeno Muzeum dělnického hnutí, když se ve Zprávě tvrdí, že nebýt tak silný vliv antikomunismu ve většině sdělovacích prostředků, mohli bychom prý daleko lépe, než se nám daří dosud, informovat veřejnost o našich stanoviscích a postojích k problémům. Položil jsem otázku: je to ale opravdu hlavní důvod, proč lidé, naši potencionální voliči marně hledají zásadová stanoviska strany k politickému dění? Opravdu vysvětlujeme současné jevy na základě třídního hodnocení a na základě marxismu (o leninismu pro jistotu ani nehovoříme), abychom vývoj u nás i ve světě pochopili a dokázali ho vysvětlit a ovlivnit? Pochybnosti o správném směřování politiky strany a silná kritika práce vedení se objevila už na předsjezdových jednáních většiny organizací.

Odpovídá tomu i hodnocení výsledku realizace programových dokumentů přijatých VIII. sjezdem. O plnění usnesení VIII. sjezdu jsem ve zprávě nenašel ani slovo. Nebyla předložena analýza stanovisek z jednání výročních schůzí, okresních a krajských konferencí a přijata doporučení pro jednání sjezdu, která jsem také v žádné ucelené podobě ve sjezdové zprávě nenašel. Nechybí v ní ale tvrzení, že politika KSČM se stále opírá zejména o osobní agitaci, o vliv našich členů na své nejbližší okolí. Ovšem k tomu, aby člen strany mohl provádět účinnou agitaci, musí být systematicky připravován na stranických schůzích, akcích a prostřednictvím tisku. Musí mít příklad od vedoucích funkcionářů na všech stupních, kteří by měli názorně při každém vystoupení na veřejnosti i v rámci strany ukazovat, jak tento požadavek uplatnit. Bohužel tomu tak není. I vedoucí funkcionáři strany mnohokrát svými protichůdnými názory a postoji matou nejen veřejnost, ale i členskou základnu.

A nejde jen o pohled na historické události. Základní problém je v tom, konstatoval jsem, že neexistuje promyšlený a ucelený styl a pravidelný systém ideologické práce. Propagovat naše komunistické vize a myšlenky přece znamená, že je budeme znát a budeme sami o jejich správnosti přesvědčeni. To, že je strana názorově rozdělena, už zaznělo mnohokrát a reakce nejsou odpovídající. Rozdíly jsou v respektování a uplatňování naší marxisticko-leninské teorie v praktické činnosti, v hodnocení minulosti a v době socialistické výstavby, i v názorech na úkoly strany v současnosti i budoucnosti. Nevidím hlavní problém ve vytváření radikalizujících se skupin vně i uvnitř KSČM, které by údajně, podle sjezdové zprávy, chtěly vnášet prvky populismu a neklidu s cílem vydobýt vedoucí postavení. Problém je v tom, že vedení svoji organizátorskou, řídící úlohu už dávno neplní, nemluvě ani o vlivu na ideové směřování strany. Dnes to vypadá, že díky byrokratickému a autoritářskému vedení strana opouští myšlenky marxismu-leninismu a podléhá vlivu sociáldemokratismu. Diskuse na to téma se nevede, ale potlačuje. Je mi líto, že jsme vinou této politiky ztratili podporu mladých komunistů, kteří se od nás distancují. Mnohdy to vypadá, že se strana a řada komunistů názorové konfrontace bojí a raději se jí vyhýbá.

Politika strany je zřetelně poznamenána smířlivectvím, oportunismem a téměř nulovou aktivní mimoparlamentní činností. Příliš podléhá pasivitě a snaze o nekonfliktní politiku. Tím zákonitě ztrácí svůj komunistický charakter. Hrubou chybou, jak už jsem řekl, je dlouhodobé zanedbávání ideologické práce a výchovy členů. Taková politika nemůže být programem komunistické strany a její vedení na tom nese hlavní podíl viny. Proto jsem navrhoval zvolit nové vedení strany, které by sjednocovalo komunisty ke společnému úsilí a naplnění programových cílů.

Do usnesení sjezdu jsem navrhl, aby návrh programových dokumentů IX. sjezdu KSČM nebyl schválen, ale aby byl vzat pouze na vědomí. Předsedovi a novému ÚV uložit – do příštího sjezdu dopracovat skutečně komunistický program, který bude jasně deklarovat naše cíle a bude základem pro získávání dalších sympatizantů a nových členů strany. Sjezd strany by se měl svolávat častěji, po dvou letech, i v menším složení, aby se projednávaly skutečně potřebné, aktuální a současné problémy. Jako další opatření jsem navrhl, aby se vytvořilo ideologické oddělení ÚV KSČM. Žádný zbytečný orgán, ale skutečné oddělení, které bude mít svoji funkci v analýze, ve vyhodnocování situace, v přijímání propagandistických a agitačních norem, a které bude také schopné řešit otázku vnitrostranického vzdělávání. Zadat úkol k vytvoření jednotné mládežnické organizace. Připravit pro jednání X. sjezdu návrh nových stanov strany a zajistit v něm všechny ty změny, ke kterým dnes ve stranické struktuře dochází a o kterých jsme tu dnes mluvili. Musím zdůraznit, že stejné názory vyjadřovali i další delegáti.

Jistě chápete, proč jsem hovořil o svém vystoupení v diskusi na IX. sjezdu KSČM v květnu 2016. Některé z připomínek byly sice realizovány, ale ty opravdu důležité dodnes ne. Jiné, byly řešeny jen jako, např. vytvoření ideologického oddělení, které už delší dobu neexistuje. K jeho likvidaci stačil pouhý rok. Sjezd nevyřešil celou řadu problémů, dnes už můžeme říci letitých a stále se prohlubujících.

Mezitím se konal X. sjezd KSČM, v dubnu 2018. Před ním jsme prohráli troje volby po sobě a tím v krajích i Poslanecké sněmovně nemáme ani polovinu dřívějších mandátů. Řada komunistů, včetně celých ZO a okresů, požadovala svolat mimořádný sjezd. Podle Stanov do dvou měsíců, ale i dříve. Přesto se konal až za půl roku. Bezprostředně po volbách to „vyřešila” zpráva projednaná na jednání ÚV. Vlastní jednání sjezdu ozvláštnila návštěva prezidenta republiky, jehož projev mnoho delegátů okouzlil. Stačilo kromě kritiky minulosti ocenit pozitiva soudobé politiky strany, její slušnost a sebereflexi a tím dané její zakotvení na politické demokratické scéně.

Nejsem jistě sám, kdo cítí, že je strana rozdělena a řada komunistů je znejistěna jejími postoji v reálné politice, chápání historie strany a v hlavně také v přístupech k myšlenkám marxismu-leninismu. To se projevilo i na jednání obou sjezdů. Jednodenní sjezd trpěl nedostatkem času na diskusi, nervozitou při hlasování a řadou organizačních nedostatků. A to i při volebním hlasování. Stručně řečeno podtrženo – staré problémy neřešíme a nové narůstají. Zprávy o poklesu počtů členské základny, o jejím stárnutí jsou varující! A mladší generace se k nám nehrne!

Obávám se, že příprava na XI. sjezd probíhá stejně zmateně a neorganizovaně. Svědčí o tom průběh celostátní konference k organizačním a ekonomickým otázkám a její tristní výsledek. Dovolím si tvrdit, že ani výstupy z druhé konference, svolané k programu (bude se konat 8. června), nebudou schopné projednání na předsjezdových jednáních počínaje VČS ZO, přes okresní a krajské konference.

Kdy a jak předložíme účty především ÚV KSČM a volebnímu štábu za nový debakl ve volbách do EP? Jaké vyvodíme závěry? Nebo počkáme na příští volby, které nás vyřadí z volebních bojů definitivně?

Ano, přišel čas, kdy je nutné zásadně řešit všechny problémy, které se projevují v práci strany! XI. sjezd KSČM musí být výrazným mezníkem a bodem obratu od úpadku k rozvoji!

K tomu je nutné:

  1. Provést nezbytné funkční změny ve vedení strany, odvolat ty, kdo nesplnili úkoly uložené IX i X. sjezdem;
  2. Dopracovat do konání VČS ZO a okresních a krajských konferencí materiály, které měly předložit obě konference podle usnesení sjezdu;
  3. Zajistit, aby sjezdové materiály byly předány k projednání na stranická jednání, aby se k nim mohli vyjádřit všichni komunisté;
  4. Otevřít širokou celostranickou diskusi k současnému stavu strany.

Mnoho z toho, co jsem vám chtěl říci na dnešní konferenci, chybí, ať už s ohledem na čas, ale především na složitost a šíři naznačených problémů. Chápu, že strana prochází vážnou krizí, ale také věřím, že síla myšlenek, která je zakotvena v její vědecké teorii, dějinných zkušenostech a v lidech, kteří ji tvoří, je také schopnost najít správná východiska pro budoucnost! Nám starším už chybí síla, ale myšlení ještě neumřelo. Obracím se na vás, mladí soudruzi, a prosím, buďte shovívaví k našim chybám a neopakujte je! Budete mít i vlastní, ale to k práci a životu patří! Hlavně pracujte v jednotné a silné komunistické straně, neutíkejte, když se nedaří, neztrácejte víru, pracujte pro tu spravedlivou společnost, která je budoucností lidské společnosti – pro komunismus!

 

Jiří Bulka

Dialog * otázky * odpovědi č. 346, červenec-srpen 2019