Krize EU se po eurovolbách prohloubí

eu

Evropský parlament po květnových volbách do této instituce čeká zemětřesení. Tradiční koalice evropských lidovců a socialistů, která v něm vládla po čtyři desetiletí, výrazně oslabila a ztratila většinu. Posílila v celkovém pořadí třetí frakce liberálů, zejména díky Německu uspěli i zelení. Jak naznačují první povolební vyjednávání, hledání nové většiny a volba nových unijních lídrů nebude snadná. Mnozí pozorovatelé se shodli, že evropský parlament bude názorově mnohem pestřejší a zřejmě i rozhádanější.

Řada politiků i komentátorů sice vydává volební výsledky za úspěch „Evropy“ a za porážku protiunijních a euroskeptických stran, jiní to vidí přesně naopak. Podle magazínu New Europe k rychlým závěrům o vítězství prounijních sil vede poměrně prostá chyba. Za euroskeptické považují jen nejznámější populistické strany, uniká jim ovšem, že řada euroskeptických stran je přímo v tradičních „proevropských“ parlamentních frakcích. New Europe ukazuje i další zajímavý moment. Čím vyšší byla účast, tím vyšší zisky pro euroskeptické strany.

Jak mohou být závěry o vítězství „proevropských“ sil zavádějící, demonstruje magazín na největší frakci lidovců. Část stran této frakce „eurohujerská“ sice zůstala (včetně české KDU-ČSL i TOP 09/STAN), ale mnohé strany ve frakci se posunuly citelně k euroskepticismu. New Europe zmiňuje Fidesz Viktora Orbána, rakouské lidovce Sebastiana Kurze, francouzské republikány či slovinskou SNS. Klade také otázku, nakolik lze frakci zelených počítat mezi „euronadšence“, když v jejích řadách je rovněž několik stran „čistě antisystémových“.

„Evropa připomíná město bez dopravní signalizace,“ píše dnes významný bulharský politolog Ivan Krastev (server Deník Referendum). Dodal, že volby nebyly ani referendem o Evropě, jak tvrdil francouzský prezident Macron, ani o migraci, jak říkal maďarský premiér Orbán. Případný rozpad EU podle Krasteva nacionalisté nezpůsobí. Jimi vyjadřované odstředivé tendence interpretuje spíše jako důsledek destabilizace evropského prostředí, nikoli jako jejich jednoznačnou příčinu.

„Projekty, jako je Evropská unie, kolabují obvykle jinak, než že by je někdo vyloženě rozvrátil. Podobá se to spíše bankovnímu kolapsu či runu na banky. Ze strachu, že bance dojdou peníze, lidé vyberou své vklady. Když se tak zachová většina, žádná banka nepřežije. Podobné je to teď, když vlády říkají, nejsme proti EU, ale obáváme se, že to špatně dopadne. Podle aktuálních dat se většina lidí ve všech členských státech obává, že společenství během dvou dekád zanikne. To, co vidíme, není ani tak euroskepticismus, jako spíše europesimismus“, soudí bulharský politolog.

 

Ilja Jihlavský

29. 5. 2019