K dopadu „evropských“ voleb

eu

Andrej Babiš i Jan Hamáček po volebním víkendu shodně tvrdili, že výsledky i přes neúspěch ČSSD neovlivní českou vládu. Opačně je tomu v Řecku, kde vládní Syriza skončila druhá a prohrála o 10 % s pravicovou Novou demokracií. Premiér požádal o vypsání předčasných parlamentních voleb a ty se mají konat již na konci června. Inu, protilidová politika se nevyplácí, zvláště když ji vykonává tzv. levice.

Na Slovensku jásala nastupující prezidentka Zuzana Čaputová. Její bývalá neparlamentní strana Progresívní Slovensko, které byla ještě loni místopředsedkyní, v koalici se stranou Spolu, vyhrála eurovolby u našich sousedů. Účast byla ovšem nejnižší ze všech 28 zemí.

V Rakousku eurovolby sice vyhrála lidová strana, ale její předseda Kurz krátce poté musel skončit v úřadu kancléře a zemi k zářijovým předčasným parlamentním volbám povede zřejmě kabinet z odborníků. Paradoxem je, že hlavní aktér vládní krize, bývalý předseda Svobodných Strache, se navzdory korupční aféře dostal do EP díky přednostním hlasům z posledního 42. místa kandidátky.

V Itálii drtivě vyhrála protiimigrační Liga vicepremiéra Salviniho, jenž bude mít jen o jednoho poslance méně než CDU německé kancléřky Merkelové. Salviniho očekávaným partnerem, bude vítězka voleb ve Francii Marine Le Penová, která v atmosféře ovlivněné měsíci protestů „žlutých vest“ porazila stranu prezidenta Macrona. Ve Španělsku zvítězili socialisté, mandáty získali i tři vůdci katalánských separatistů. Jeden z nich je vězněn, dva v exilu, a jelikož pověření předává komise v Madridu, z bruselských lavic zřejmě budou „demokraticky“ vyloučeni.

V Británii, kde se již tyto volby podle původního brexitového harmonogramu již vůbec neměly konat, s obrovskou převahou zvítězila Strana pro brexit vedená výřečným kritikem EU Faragem. Druzí skončili s 10% odstupem prounijní liberální demokraté, třetí labouristé. Spojené království zůstává ignorováním výsledků referenda o vystoupení z EU politicky ochromené a mnozí Britové se obávají, že prohlubování nejistoty může ohrozit i jednotu země.

Haló noviny 28. 5. 2019 napsaly: „EP: tradiční strany oslabily, ale nehroutí se“. Co je vedlo k takovému závěru? Přinejmenším britská konzervativní strana, která přes 100 let v zemi vládla nebo byla druhá, se viditelně hroutí. Skončila až na 5. místě, když poprvé v historii jen osciluje kolem jednociferného výsledku. Britská premiérka Mayová to asi tušila, když ještě před volbami oznámila rezignaci. A nechci být škodolibý, ale také výše zmíněný debakl ČSSD nesvědčí o oprávněnosti citovaného tvrzení, o jednom mandátu KSČM ani nemluvě.

Dávno jsem si odvykl očekávat od „českého levicového deníku“ Haló novin marxistické analýzy událostí, ale včerejší vydání bylo takříkajíc za hranou. V Evropě jsou stovky odsouzeníhodných buržoazních politiků, ale HaNo si vybraly jen jednoho, maďarského premiéra Orbána. Ač řádně vyhrál několik buržoazně „demokratických“ voleb, označily ho za „diktátora“. Proč jen jeho? Lidé marxisticko-leninských názorů odsuzují buržoazní politiku jako takovou, nikoli jen některé její představitele!

 

Ilja Jihlavský

29. 5. 2019