Stojí za přečtení – Viktor Farkas: Válka médií. Mýtus informační společnosti

farkas_valka_medii

V nové rubrice budeme informovat o zajímavých knihách odhalujících zlořády kapitalistické společnosti. I když leckdy půjde o tituly vydané dříve, redakce ověří, že jsou v knižních fondech pražské Městské knihovny, takže lze předpokládat, že jsou k zapůjčení i v dalších velkých knihovnách ČR.

 

Viktor Farkas: Válka médií. Mýtus informační společnosti

Praha, Knižní klub 2012 (z německého originálu 2005)

Máte odvahu podívat se na svět, jaký skutečně je? Dětská práce, ghetta, jako rakovina se rozrůstající velkoměsta, lidé žijící na odpadcích, slumy, lichvářské nájmy, vykořisťování, spekulace s půdou, šílenství s akciemi, globalizace, centralizace, kontrola občanů, sebevraždy, alergie, agrese, poruchy spánku, anorexie, drogová závislost, fobie, mánie, deprese, mafie, obchod s lidmi, dětská prostituce, ozónový poplach, smogový poplach, katastrofy, ničení životního prostředí, zničené zemědělství, skandály s jedovatým odpadem, ropné zamoření, hory odpadků, nejkrutější metody velkochovů zvířat, transporty zvířat a zabijačkové orgie, stále znovu bestiální a často zbytečné pokusy na zvířatech, choroby cest dýchacích, spaliny, dopravní chaos, nehody reaktorů, genové manipulace, válka, mučení, masové vraždy, vyhladovění, epidemie postihující lidi i zvířata, obchod se zbraněmi, lži, podvody, shovívavost vůči zločincům, korupce, ziskuchtivost, úroky, státní dluh, společnost plýtvání, konzumní teror, vnucování určitých značek, strach o práci, stres, hektický způsob života, červená čísla, strach ze stáří, nedostatek lékařské péče, rozbité rodiny, nezaměstnanost mládeže, vyřízené děti, stále zkorumpovanější politici, neschopní manažeři, náboženští fanatikové, pokrytecké moralizování, téměř naprostá závislost na mikročipech a magnetických kartách, elektronická demence…

Tak začíná pozoruhodná kniha v předmluvě uvozené citátem Marka Twaina (1835-1910): „Pravda je drahocenné zboží, a proto s ní nesmíme plýtvat.“ Také 1. část knihy nazvaná Zamlčená skutečnost je zahájena citátem Williama Shakespeara: „Aby dosáhl svého cíle, cituje z bible i sám ďábel.“

Kromě analýzy Evropské ústavy se v ní například dočteme: „Když 13. května 2000 vyletěla uprostřed čtvrti Mekkelholt v 150 tisícovém nizozemském městě Enschede do povětří firma vyrábějící zábavnou pyrotechniku S. E. Fireworks, zemřelo 22 lidí. Raněných bylo více než 1000 lidí, 500 domů bylo zcela zničeno. Úřady byly mnohokrát upozorňovány na nedbalé skladování výbušnin, ale nic se nestalo. Zato z ministerstva obrany, pod jehož působnost spadá schvalování a kontrola firem vyrábějících pyrotechniku, spisy S. E. Fireworks beze stopy zmizely. Někdy, jak se doslýcháme, však nemizí jen akta, ale rovnou také svědkové.“

Následují kapitoly o vraždách a pohlavním zneužívaní dětí a relativně směšných trestech za zvláště brutální zločiny na dětech, nezřídka páchané kněžími; o přestavbě společnosti „made in EU“ s otázkou: Přichází lidské stádo? (kapitola je uvedena citátem: „Být svobodný znamená moci si zvolit, čí chceš být otrok“, jehož autorem je Jean Moreau); o chobotnici trhu s tisíci chapadly a Molochu globalizace, lžích o privatizaci; o nejtemnější stránce globalizace – ekonomice „šedé zóny“ s obchodníky s drogami i zbraněmi a s terorem jako ekonomickým faktorem.

Pasáž z kapitoly Marx pro nemarxisty

V Komunistickém manifestu se můžeme dočíst, co zní jako citát z bestselleru Past globalizace: „Tím, že těží ze světového trhu, učinil kapitál výrobu a spotřebu všech zemí kosmopolitickou. Vzal průmyslu pod nohama národní půdu. Prastará národní průmyslová odvětví byla zničena. Jsou vytlačována novými průmyslovými odvětvími, která už nezpracovávají domácí suroviny, nýbrž suroviny dovážené z nejodlehlejších končin zeměkoule, a jejich tovární výrobky se spotřebovávají nejen ve vlastní zemi, nýbrž zároveň ve všech světadílech. Místo starých potřeb, uspokojovaných výrobky vlastní země, vznikají nové potřeby, jejichž uspokojování si vyžaduje výrobky nejvzdálenějších zemí a podnebných pásem.“

Skutečně to nezní jako něco neznámého, většině lidí to ani nepřipadá jako Karel Marx, ale spíše jako zpráva ze současného tisku. A když už jsme u toho: nejen marxistům připadá cynické, neřku-li přímo obscénní, když firmy vykazují miliardové zisky, a přitom masově propouštějí zaměstnance. Koho udiví, že se mezitím v Evropě objevuje požadavek zakázat zákonem propouštění tam, kde podnik dosahuje miliardových zisků! Je jen trapné, že s tímto návrhem přišli francouzští komunisté, zatímco odbory se důstojně držely pěkně zpátky. Občas slýcháme rovněž otázku, jestli by nešlo zároveň zakázat i přebírání a lovení podniků, protože to s propouštěním také souvisí.

Mnoho zajímavých a méně známých faktů čtenář najde i v kapitole „Třetí světová válka už probíhá“ a v II. části Nesmírný světadíl věnované „USA bez masky“ (mj. s líčením pozadí 11. září) a „Ekonomickému obru“ na hliněných nohou. III. část nazvaná „Směrem ke světovládě“ odhaluje machinace a zákulisní praktiky USA a nadnárodních organizací velkokapitálu.

V kapitole „Ticho: světová vláda zasedá!“ se mj. dočteme: „Jistý redaktor American Free Press označil členy Bilderberského klubu za loutkáře, kteří ovládají Mezinárodní měnový fond, Světovou banku, státy G8, NATO, OSB, USA i EU. Jinými slovy: celý svět.“ V dalších pasážích jsou poodhaleny některé jejich zločiny, například na počátku 21. století v Bolívii a ve Venezuele za pokusů svrhnout vládu Huga Cháveze.

A ještě ukázka z kapitoly „Big brother je čilejší než jindy“: „Nejen paranoici tvrdí, že temná hororová vize světa totálního dozoru v knize 1984 od Orwella je v tzv. svobodném světě už dávno dohnána, ba překonána (o dnes používaných metodách si mohli Orwell i Goebbels leda tak nechat zdát). Omezování občanských svobod a orgie kontroly obyvatelstva se musejí „prodávat“. K tomu přece máme média.“

Část IV. „Čas obratu“ je optimističtější. Viktor Farkas, narozený roku 1945, novinář, kritik, odborník na komunikaci a renomovaný autor literatury faktu v kapitolách Svět se otřásá, Pravda se dere na světlo či Občan se bouří popisuje odpor veřejnosti k výše uvedeným skutečnostem „svobodného světa“.

Na závěr citát posledního odstavce knihy: „Není důvod klesat na mysli. Informace existují – vždyť jinak bych je neměl ani já, ani ti, na které se odvolávám. Jen je člověk musí hledat. Naservírovány nikomu nebudou, neboť skuteční držitelé moci nemají na svéprávných občanech zájem – i když vytrubují opak.  Kdo nic neví a nic ani vědět nechce, ten musí všemu věřit! Proto už dál neberte všechno, co vám hlásají, jako moderní evangelium!“

(Ij)