Výsledek  voleb – reálný odraz situace ve společnosti nebo pokračující a prohlubující se krize KSČM?

kavij

Čas běží neúprosně. Když jsem v prosinci 2015 na okresní konferenci KSČM Plzeň-jih v diskusním příspěvku upozornil, že strana se nachází v krizi, byl jsem dalším hostem této konference – tehdejším místopředsedou ÚV KSČM Jiřím Dolejšem „opraven“, že sice  ve straně jsou určité problémy, které je nutno řešit, nicméně v žádném případě o krizi hovořit nelze!

Od té doby se uskutečnilo několik voleb. V roce 2016 proběhly volby do krajských zastupitelstev. Jejich výsledek znamenal první šok. Propad krajských zastupitelů přibližně o polovinu. O plných 50 % oproti stejným volbám v roce 2012.  Výsledek ve všech krajích téměř totožný, podobný jako vejce vejci. Přestože „bohatší“ KV KSČM daly ze svých rozpočtů několikanásobně více financí než ty „chudé“.  V některých krajích byly desítky billboardů, v jiných ani jeden! Volby potvrdily, jak důležité jsou pro výsledek nosná nejen krajská, ale i celostátní témata a prezentace mediální politiky. Přesto za hlavní příčinu mizerného volebního výsledku byla označena nedostatečná práce OV a KV KSČM a rozhádanost členské základny projevující se po konání 9. sjezdu KSČM.

V dalším volebním roce 2017 – ve volbách do PS PČR se dostavila nikoli porážka, ale historický debakl strany. Sebereflexe vedení KSČM žádná, ačkoli na následném zasedání ÚV KSČM padly požadavky na odstoupení jak soudruhů Filipa, Dolejše, Kováčika, tak i výzva k odstoupení celého vedení. Výsledkem daného zasedání bylo rozhodnutí uskutečnit mimořádný sjezd KSČM, který byl nakonec označen za řádný!

A vzhledem k tomu, že není možné připustit ve straně chaos (jako by si tento výraz předseda ÚV KSČM dobře pamatoval z doby majetkového převratu v roce 1989), byl nakonec termín sjezdu schválen na duben letošního roku. Šest měsíců poté, kdy členská základna žádala zásadním způsobem vyřešit nahromaděné a přibývající problémy ve straně! Výsledek sjezdu se tak stal pro mnohé zklamané delegáty jen naplněním dobře připraveného scénáře tehdejšího vedení.

Dnes se zamýšlíme nad příčinami dalšího volebního debaklu nedávno skončených senátních a komunálních voleb.

Ve volbách do Senátu PČR se z 27 našich kandidátů dostala do 2. kola pouze kandidátka ve VO č. 74 Karviná, soudružka Milada Halíková se ziskem 16,45 %.  Jediný současný komunistický senátor Václav Homolka skončil ve VO č. 5 Chomutov na 4. místě se ziskem hlasů 9,66 %.

Na pomyslné třetí příčce se v prvním kole z našich kandidátů umístil na 3. místě pouze 1 kandidát.

Na čtvrtém, pátém a šestém místě skončilo 5 našich kandidátů, na sedmém čtyři, na osmém tři a na devátém a desátém skončil jeden kandidát KSČM.

V komunálních volbách 2018 měla KSČM na kandidátních listinách celkem 13  213 kandidátů.  Z tradičních politických stran se podařilo více kandidátů postavit pouze KDU-ČSL, a to 13 303. Přesto KSČM oproti roku 2014 zaznamenala na svých kandidátních listinách pokles o 3 724 kandidátů, který byl v porovnání s ostatními politickými stranami nejvyšší.

„Vysvědčení“, které voliči KSČM vystavili, již tak příznivé nebylo.

KSČM získala 4,82 % hlasů, což představuje 1 426 mandátů.

Pro porovnání: v roce 2014 byl volební zisk 3,98 % a počet mandátů 2 371.  V letošních  komunálních volbách jsme tak oproti roku 2014 ztratili 945 mandátů – v procentech znamenající úbytek 39,8 % mandátů.

Úbytek našich kandidátů jsme oproti roku 2014 zaznamenali u všech věkových kategorií. Nejmarkantnější je u věkové kategorie 55-59 let, ve které jsme „přišli“ o 972 kandidátů, což představuje 48,9 %!

Na otázku moderátorky volebního speciálu ČT 24 dne 4. října 2018, proč by měli lidi hlasovat pro kandidáty KSČM, a ne pro ostatní, předseda KSČM V. Filip odpověděl následovně: „Já myslím, že ta volba je jasná. KSČM je nejsilnější politickou stranou, co se týče členské základny, čili máme velký demokratický potenciál k nahlédnutí do opravdových potřeb lidí a snažíme se vždycky ty potřeby lidí přeměňovat do našeho volebního programu a ten náš program je reálný a realistický. Navíc jsme schopni v těch jednotlivých obcích a městech dosáhnout toho, co ti lidé potřebují.“

Nechám na zvážení každého čtenáře, zda právě výsledek voleb neukázal, jaký je skutečný stav členské základny KSČM!

Další neúspěch v komunálních a senátních volbách je znamením a důkazem, že krize KSČM se nejen nezastavila, ale bude mít pokračující trvání. Na sebereflexi vedení strany, počínaje předsedou ÚV KSČM V. Filipem to v žádném případě nevypadá. Proč také? Vždyť nové vedení bylo demokraticky zvoleno na základě tlaku okresů a krajů před nedávným půl rokem! Ozdravné kroky jsou připravené také. Těmi jsou plánované dvě celostranické konference KSČM v prvním pololetí příštího roku. První konference je zaměřená k aktualizaci programu KSČM a druhá k řešení vnitrostranických otázek včetně ekonomiky strany.

Přesto mnoho, převážně „řadových“ členů vzhlíží na tyto připravující „ozdravující“ kroky s nejistotou a nedůvěrou. Pokládají si otázku, zda v roce 2021, kdy si budeme připomínat sté výročí založení komunistické strany, v roce konání voleb do poslanecké sněmovny, zůstane KSČM ještě parlamentní stranou. Podle vyjádření poslance Jiřího Dolejše zveřejněného dne 7. října KSČM šanci na přežití má. Za předpokladu, že se stane „stranou bez stigmatizujících nostalgických úletů a jalového žonglování s dogmaty“.

V lepší budoucnost komunistické strany věřím také. Můj optimismus vychází ale z předpokladu, že se KSČM stane skutečnou radikální levicovou stranou, s vypracovaným a důsledně realizovaným novým politickým programem. A na rozdíl od poslance Dolejše se přihlásíme ke všemu pozitivnímu do roku 1989. Nebudeme se bát připomínat a vyzdvihovat  tehdejší sociální jistoty pro všechny občany, potravinovou soběstačnost, rozsáhlou bytovou výstavbu, bezpečnost občanů a dalším tehdejší přednosti socialismu oproti současnému stavu rozkradené a vytunelované republiky způsobené všemi vládami za uplynulých téměř třicet let.

Miroslav Kavij, předseda Plzeňského KV KSČM