Proti zhanobení pomníku maršála Koněva

hruza_01

Odhalení „pamětních“ desek hanobících památku osvoboditele Prahy maršála I. S. Koněva na jeho památníku v Praze, které proběhlo dne 21. srpna, ostře kritizuje projev tehdejšího zastupitele hl. m. Prahy a městské části Praha 6 Ivana Hrůzy. Na nově odhalených „pamětních“ deskách, nahrazujících původní z r. 1980, nalezneme kromě zmínky o Koněvově „řízení potlačení maďarského povstání na podzim 1956“ a „podílu na výstavbě Berlínské zdi v r. 1961“ také historicky nepodložený text, že maršál Koněv „v r. 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa“, ačkoli i podle buržoazních zdrojů byl od r. 1962 ve výslužbě.

 

Vážení spoluobčané, přátelé,

pomník maršála Koněva byl vybudován proto, aby připomínal nejen osobnost tohoto hrdiny, ale zároveň Pražskou operaci Rudé armády, která vyústila dne 9. května osvobozením našeho hlavního města od nacistické okupace. Dne 21. srpna 2018 v 14,35 h, má starosta MČ P6 Mgr. Kolář odhalit u tohoto pomníku nový obsah informační desky. Nelze přehlédnout, že zítřejší akt má proběhnout záměrně 21. srpna a nikdy nebyl plánován na květnové dny. Role, která je přitom připisována maršálovi Koněvovi v souvislosti s tímto datem nemá žádné opodstatnění. Přestože jsem žádal starostu MČ o doložení pramenů a historických faktů, ze kterých vzešel tento tendenční závěr, dostalo se mi v odpovědi místostarosty Laciny pouze odkazu na novinový článek a závěry prorežimního historika. Zdůrazňuji, že fakta mi nebyla sdělena žádná. Přesto se má tento ryze účelově formulovaný názor objevit na informační desce. Považuji za nutné zdůraznit, že samosprávy v Praze u jiných pomníků a soch umísťovat doplňující následné informace nehodlají a audity životopisů nepřipravují.

Mám důvod být přesvědčen, že v daném případě jde o cílenou snahu přepisovat dějiny. V rámci tohoto záměru je po mnoho let veřejnosti předkládána verze, že Prahu mohla osvobodit armáda USA, dnes upravená tvrzením, že Prahu osvobodili Vlasovci společně s povstalci. Jak známo povstalci, mezi které patřil i můj otec, měli nedostatek zbraní, nábojů, chyběly jim často vojenské zkušenosti. Právě proto měli tak vysoké ztráty, právě proto docházelo k masakrům civilistů jako např. v Úsobské ulici na Pankráci. Rizika byla značná, to byl důvod, proč čs. rozhlas volal opakovaně o pomoc. Situaci dokresluje množství pomníčků v ulicích Prahy. Je notoricky známo, že 8. května zapálili nacisté radnici na Staroměstském náměstí a 9. května byl mimo jiné na Klárově hitlerovci zasažen legendární tank s číslem 23. To byl první pomník vztahující se k májovým dnům, který byl v Praze po roce 1989 nejprve potupně natřen narůžovo a později záměrně odstraněn. Následně došlo k opakovanému poškozování i menších pomníčků. Skupinky naplněné nenávistí usilují o vymístění tohoto pomníku a sochy maršála Koněva z veřejného prostoru Prahy, neboť obyvatelům dosud připomíná to, co má být podle nich zapomenuto.

Stavět na tom, že pamětníci vymírají a překrucovat dějiny je neslušné a vůči osvoboditelům od nacistické okupace, nemravné. Účelové informace na pomníky a sochy nepatří. Jako zastupitel MČ Prahy 6 a HMP vyjadřuji pobouření a nesouhlas s počínáním těch zastupitelů, který takovýto postup podporují.

Ivan Hrůza, 20. 8. 2018