Celá řada představitelů reakce a militarismu na smutečním ceremoniálu senátora McCaina

johnmccain

Sobotní (1. 9. 2018, pozn. red.) smuteční rozloučení se zesnulým senátorem McCainem, konané ve washingtonské Národní katedrále a přenášené desítkami televizních stanic, se stalo oficiálním příspěvkem americkému militarismu a válkám. Vzdávajícími poctu jednomu z největších válečných štváčů, horlivému podporovatel amerických agresí od Vietnamu po Sýrii a Jemen byli bývali prezidenti, viceprezidenti, senátoři, kongresmani a příslušníci tajných služeb představujících jak Republikány, tak i Demokraty. Obě dvě politické strany amerického imperialismu. Seděli v kostelních lavicích katedrály vedle sebe, Clintonové, Obamové, Bushové, živě tak demonstrujíce jednotu amerických elit. Představovali tak vlastně „Kdo je kdo?“ mezi válečnými zločinci posledních padesáti let masakrů a krveprolití ve světě.  Bylo by složité přesně spočítat, kolik milionů lidských bytostí mají na svědomí v důsledku válek, intervencí, občanských válek a vojenských pučů, které sami vyvolali, nebo nechali vyprovokovat lidé, shromáždění v katedrále. Stačí krátký seznam zemí, ve kterých spáchali své zločiny: Vietnam, Laos, Kambodža, Chile, Argentina, Bolívie, Peru, Nikaragua, Guatemala, Honduras, El Salvador, Panama, Haiti, Grenada, Srbsko, Irák, Sýrie, Libanon, Jemen, Afghánistán, Pákistán, Thajsko, Indonésie, Egypt, Libye, Mali, Niger, Somálsko atd.

Memoriálu se zúčastnily tak odporné postavy, jako bývalý viceprezident Richard Cheney, ministr obrany za války proti Iráku, politický architekt i druhé intervence do Iráku a obhájce mučení osob zadržených armádou a CIA; Bill Clinton, který nařídil intervence do Somálska, Bosny, Iráku, Kosova a Srbska; jeho manželka Hillary, která podporovala války proti Afghánistánu, Iráku, Libyi a Sýrii. Jejímu dalšímu podílu na masakrech ve světě zabránila pouze porážka v prezidentských volbách v roce 2016. Tryzny se zúčastnili i ti, kdo se chtějí podílet na příštích válečných zločinech: možní kandidáti na funkci prezidenta ve volbách 2020, jako je demokratická senátorka Elizabeth Warrenová a viceprezident Obamy Joe Biden.  Přes prohlašování, že nejde o akci zaměřenou proti Donaldu Trumpovi, který se akce nezúčastnil, dostavila se celá řada vysokých funkcionářů Trumpovy administrativy, zejména těch, kteří jsou odpovědní za současné válečné zločiny amerického imperialismu v Sýrii, Jemenu, na Ukrajině a v jiných zemích, včetně současného ministra obrany, generála Jamese Mattise, generála Johna Kellyho, Johna Boltona (poradce pro národní bezpečnost), Trumpovy dcery Ivanky a jejího manžela Jareda Kushnera a dalších.

Účastnil se i nejstarší z amerických imperialistických gengstrů Henry Kissinger (95 let), který byl ministrem zahraničí po většinu doby války ve Vietnamu a organizátor vojenského puče v Chile, v roce 1973. Ten vystoupil s oslavným smutečním projevem. Zdálo se, že chce ve svém projevu zdůraznit politování nad dramatickým úpadkem USA ve světové politice, když uvedl: „Jako většině lidí mého věku je mi teskno po tom, co bylo ztraceno a nemůže být obnoveno.“ Bývalý senátor Joseph Lieberman rovněž chválil McCaina slovy: „Jméno John McCain bylo zdrojem naděje a inspirací pro všechny utlačované lidí na světě.“ Pravdou ovšem je, že jméno John McCain znamená málo nebo nic mimo panství amerických korporativních médii, které se z něho snaží učinit hrdinu. Ukázalo se, že lidstvo mimo USA má jiné starosti. A pokud jde o utlačované lidi ve světě – mnoho z nich bojuje proti režimům nastoleným, vyzbrojovaným a financovaným Spojenými státy. Jeho jméno je synonymem pro bombardování a raketové útoky, které v souladu s jím prosazovaným „Národním, obranným, autorizačním zákonem“ umožňuje Pentagonu vraždit v cizích zemích a vyhlazovat města a vesnice. Hlavní oslavné smuteční projevy pronesli dva bývalí prezidenti, kteří porazili McCaina ve volbách. George W. Bush, který zvítězil v republikánských primárkách v roce 2000 a Barack Obama. McCain je prý požádal o projev před svou smrtí z části proto, aby setřeli Donalda Trumpa, se kterým měl McCain trvalé spory kvůli zahraničně politické orientaci USA, ale hlavně proto, aby demonstrovali jednotu Republikánů i Demokratů při obraně amerického imperialismu.

Bushova chvála zahrnovala obvyklé pocty McCainově domnělé obraně svobody a utrpení lidu, kterou definoval, jako „kombinaci odvahy a slušnosti, která činí z amerických ozbrojených sil něco nového vůbec v dějinách – bezkonkurenční úsilí o prosazování dobra.“ Nešlo pouze o obvyklou glorifikaci amerického imperialistického barbarismu šířeného po celém světě, která má napadené přesvědčit, že černé je bílé, ale že vojenská síla, která vyvraždila ve světě více nevinných lidí než hitlerovské Německo, je označována jako bezkonkurenční síla dobra. Bush tak a priori vyslovil svůj souhlas s každou akcí, kterou provede americká armáda jak v USA, kde by mohla být použitá v puči proti Trumpovi, tak i v kulminující protiruské kampani, kterou se nyní snaží realizovat vojensko-zpravodajský aparát, stejně tak jako proti americké dělnické třídě, pokud by se postavila proti kapitalistickému režimu.

Závěrečný projev pronesl Barack Obama. Ten označil McCaina za mimořádného muže, bojovníka a vlastence, který ztělesňoval to nejlepší z celých Spojených států. Obama poznamenal: „Přestože jsme spolu zcela nesouhlasili v otázkách zahraniční politiky, měli jsme stejný pohled na úlohu USA, jako země, která nemá pouze velkou moc, ale i velkou odpovědnost. Byli jsme součástí stejného týmu. Stojí za to poznamenat, že Obama pronesl stejná slova po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v listopadu 2016. Tehdy uvedl, že: „Volební souboj mezi Republikány a Demokraty je pouze rodinnou hádkou.“ V podstatě zdůraznil, že jak Republikáni, tak Demokraté představují stejný imperialismus. Jde tedy o jednotu politických stran, představujících režim. To je nejcharakterističtější závěr projevů na McCainově tryzně. Tato jednota není orientována proti Trumpovi, jak se nám média snaží poslední týden nepřetržitě vnucovat. Tato jednota se co nejdříve projeví při hlasování v americkém senátu, který schválí Trumpovu nominaci ultrapravicového soudce Bretta Kavanaugha za soudce Nejvyššího soudu. Rozpory mezi Republikány a Demokraty a funkcionáři „Národní bezpečnostní agentury“ v pohledu na zahraniční politiku, zejména pokud jde o intervenci v Sýrii a zásahy proti Rusku nebo ČLR, jakoby odpůrcům americké globalizace, jsou pouze druhořadé. Všichni hráči politického, armádního a bezpečnostního bloku souhlasí s tím, že světu musí dominovat americký imperialismus a to jak na vnitřním, tak i zahraničním kolbišti.

Patrick Martin, 3. 9. 2018  

Překlad K. Kluz