Nedorozumění nad DIALOGEM*otázky*odpovědi?

svc_pravda

(Několik poznámek k článku v Severočeské pravdě)                                                                                  

Severočeské pravdě „nesedlo“ kritické zaměření našeho listu „Dialog“ (květen-červen) k výsledkům X. sjezdu KSČM. Hned úvodem se její článek s údivem zaměřuje na heslo titulní stránky: „ODMÍTÁME VÝSLEDKY X. SJEZDU KSČM!“. Nastoluje otázku, kdo to odmítá?

Ano, jsme komunistickým listem, snažícím se být platformou názorů všech marxisticko-leninsky orientovaných, zaměřených a přesvědčených komunistů. Ať jsou v KSČM, KSČ a především v mládežnických komunistických organizacích – SMKČ a KSM, včetně všech neorganizovaných komunistů „na vlastní noze“.

V článku se tvrdí, „Dialog je komunistický list, jak se praví v hlavičce i tiráži, tedy pravděpodobně vydávaný komunisty.“ Proč ono slovo pravděpodobně? V něm je zcela jasně vyjádřena pochybnost o tom, že složení RRD je komunistické. Autor těchto řádků bezesporu řadu let ví, že jsme komunisté, kdy naprostá většina z nás byla donedávna nejen členy KSČM, ale i Marxisticko-leninského odborného klubu. Dnes je nás komunistů z řad KSČM (právě pro oportunistickou politiku nejvyšších představitelů strany) žel jen polovina!

V článku je rovněž uvedeno „Vychází mně z toho nakonec, že výsledky X. sjezdu odmítají komunisté – nečlenové KSČM. Členové KSČM podle stanov musí rozhodnutí nejvyššího orgánu přijmout a nemohou ho odmítat.“ Ale proč by, v současných podmínkách ve straně, nemohli? Mohou a dnes dokonce musí, aby sdělovali ostatním svá kritická stanoviska!

Dále je v článku uvedeno: „Jinou otázkou je, co se vlastně odmítá. Sjezd řešil pouze personální obsazení funkcí a jiné výsledky nepřinesl.“ Právě toto je to špatné, co je třeba ODMÍTNOUT! Sjezd se nezabýval tím, čím by zabývat se především měl – volebními výsledky, programovým směřováním spojeným s přípravou na komunální volby atd. A to bylo vedením strany a dalšími funkcionáři ignorováno. Ti, kteří byli již dlouhodobě kritičtí k Filipovu vedení KSČM, nemohou udělat nic jiného než odmítnout celkový, vskutku nekomunistický přístup tohoto vedení – ač tento přístup prošel projednáním „patřičnými orgány“ této strany! A to žel, k ostudě komunistického hnutí, neboť nebyla respektována pravidla seriózního, komunistického jednání.

Na závěr je v určitém rozporu s předchozím přístupem uvedeno: „Poněkud úsměvné je „upevňování komunistického charakteru strany“. KSČM komunistický charakter ztratila, a tudíž není co upevňovat. Pokud se někde ještě nějaké zbytky udržely, s tímto vedením pravděpodobně zajdou. Pokud se obecně týká komunistů, mezi které se i já počítám, nikoliv upevňování neexistujícího charakteru KSČM, ale obroda komunistického hnutí není ztracená, jak to říká známá píseň: „I kdybychom padli všici, vstanou noví bojovníci!“ Jak nám rovněž sděluje Dialog, oni tací jsou. Jen se nemohou ještě prosadit. Nemají zatím podporu a jejich možnosti ji získat jsou značně omezené. Vidí ale věci tak, jak skutečně jsou, jak dokazují svým článkem Ke sjezdu KSČM (…), s jehož obsahem bez výhrad souhlasím.

   A to je to, oč nám šlo a jde, neboť právě tento článek – stanovisko KSM – byl a je i naším stanoviskem!

Pro jasnost a srozumitelnost, aby nedocházelo k nedorozuměním, měli jsme k tomu článku konkrétně dodat, že toto stanovisko je právě i NAŠÍM STANOVISKEM.

Zdeněk K.