Z odborových bojů

oscms

Učebnicový příklad kapitalismu: K propouštění ve Vítkovických strojírnách

Odborové sdružení Čech, Moravy, Slezska vyjadřuje hlubokou solidaritu a účast více jak 550 dělníkům a ostatním zaměstnancům Vítkovických strojíren, kteří byli propuštěni ze zaměstnání nebo podali sami výpověď z důvodů nevyplacených mezd a ztratili tak své zaměstnání.

Věříme, že se zaměstnanci nakonec domůžou alespoň dlužných mezd a daňového vyrovnání. V případě Vítkovických strojíren OS ČMS vidí tvrdý konkurenční boj mezi firmami Vítkovice Power Engineering (VPE) ze strojírenského holdingu Vítkovice Machinery Group ostravského podnikatele Jana Světlíka. Na tento boj však doplácí dělníci a ostatní zaměstnanci.

Jde o učebnicový případ kapitalismu, kdy v honbě za soukromovlastnickým ziskem maskovaným důvody udržení konkurenceschopnosti je obětováno udržení výroby a zájmy zaměstnanců.  Ukazuje se, že ani období relativní konjunktury není žádnou zárukou trvalých jistot základních zaměstnaneckých práv.

OS ČMS takovýto postup ze strany vedení firmy odsuzuje a stojí na straně zaměstnanců.

 

V Praze dne 29. března 2018

Stanislav Grospič, předseda OS ČMS

*****

Nedávno jsem přijal zprávu o prohlášení solidarity Světové odborové federace se zaměstnanci Vítkovických strojíren. Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska se jasně postavilo za 550 dělníků a ostatních zaměstnanců Vítkovických strojíren, kteří byli propuštěni ze zaměstnání nebo podali sami výpověď z důvodů nevyplacených mezd a ztratili tak své zaměstnání. Reakce Světové odborové federace, sdružující 92 milionů pracujících, na sebe nenechala dlouho čekat. Slova solidarity a snaha o aktivní podporu ze strany třídních odborů a třídní celosvětové odborové federace je ale také důležitým poučením o rozdílnosti v orientaci odborových organizací a důsledcích této orientace pro pracující.

Třídní odbory se nebály postavit za pracující ani v minulosti, nebojí se ani dnes. Nešli jsme na ruku oligarchii, která ožebračuje naše pracující nebo je o práci připravuje. Odmítli jsme tak časté budování aristokratických struktur i podbízení se oligarchii vydávané za tzv. „konstruktivní politiku odborů“. Považuji za nutné říct i v této situaci, jako pokaždé v minulosti i v budoucnosti, že antikomunismus v odborovém hnutí je brzda v rozvoji, spolupráci a důvěryhodnosti odborů obecně a že reformistické lavírování a smířlivost s protizaměstnaneckou politikou musí být nahrazeno třídní orientací, která je zaměřena na práva těch, kteří pracují. Někteří bossové zvolili cestu toho, že se odbory stanou druhým předvolebním štábem, že dopomohou ke kariéře. Vnitřně vyprázdnili jak jejich obsah, tak ochromili jejich akceschopnost v krizových situacích. To je důležité poučení. Nejsme zde největší odborové sdružení, ale náš program a program Světové odborové federace, který jsme vzali za svůj, je nadmíru jasný. Věc Vítkovických strojíren není nějaká anomálie. Je to další z důkazů o škodlivosti kapitalismu a neoliberální politiky, který vydržuje skupinu oligarchů proti zájmům majority pracujících, tedy většiny tohoto národa. Projevili jsme svůj postoj k věci Vítkovických strojíren, svou solidaritu vyjádřila i Světová odborová federace, naše mateřská organizace, která stojí v čele boje za práva a prospěch pracujících na celé planetě. Nabízíme spolupráci a podporu. Pracující Vítkovických strojíren nejsou sami!

 

Stanislav Grospič, předseda OS ČMS

 

Nespravedlnost izraelského soudu

 

V Izraeli odsoudili sedmnáctiletou Palestinku, která uhodila do tváře izraelského vojáka. Incident byl zachycen na mobilní telefon a video, které se následně začalo šířit po internetu a vyvolalo masivní projevy solidarity. Zadržení a odsouzení této palestinské dívky odsoudily mimo jiné i členské organizace Světové odborové federace.

Pro Palestince a celý demokraticky cítící svět se Ahed stala symbolem vzdoru. Oslavují ji jako mladou ženu, která se s holýma rukama nebála postavit izraelským okupantům. Před incidentem, za který je šestnáctiletá dívka souzena, izraelští vojáci střelili jejího mladšího bratra gumovým projektilem do obličeje. Ten potřebuje nutnou operaci.

Ve středu 21. března izraelský vojenský soud odsoudil Ahed Tamimiovou a její matku na osm měsíců vězení a pokutu ve výši 1 500 dolarů.

K celé události se vyslovil i lídr českých třídních odborů OS ČMS Stanislav Grospič. Ten se i přes velmi silné sionistické lobby v české politické a mediální scéně nebál vyjádřit svůj názor:

„Palestinci jsou „vinní“ pouze proto, že brání právo svého lidu žít svobodně. Ahed Tamimiová byla zatčena, uvězněna a odsouzena, protože stála jako další palestinské dítě s prakem proti izraelským okupačním tankům. Ahed Tamimiová byla odsouzena Izraelem, protože odolala.

Pracující po celém světě odsuzují barbarství imperialismu, který uvězňuje a zabíjí malé děti. Ahedino odsouzení je dalším důvodem, proč posílit solidaritu pracujících ve věci osvobození Palestiny, propuštění všech palestinských politických vězňů.

Ahedino odsouzení také odhalilo úlohu EU, stejně jako různých sil a organizací, které na podporu izraelské pomsty mluvily o „proporcionalitě trestů v Izraeli“. Jaká proporce existuje mezi ozbrojeným vojákem a dívkou, která brání svůj domov?

Jedná se o „mír“ a „spravedlnost“ současného světa. Chudoba, útlak, uvěznění a vraždění malých dětí.“

Komunistický poslanec a předseda Meziparlamentární skupiny přátel ČR – Sýrie na závěr dodal:

„České třídní odbory OS ČMS, tato česká členská organizace Světové odborové federace, nikdy neustoupí ze svých pozic solidarity s palestinským lidem a s odporem proti izraelskému rasismu, s odporem k sionistické ideologii nenávisti a nadřazenosti. Nepřestaneme žádat konec apartheidu v této oblasti, propuštění politických vězňů a konec okupace. Naše stanovisko je shodné s postoji Světové odborové federace, je to demokratická pozice proti všem formám rasismu, útlaku a vykořisťování. “

Ke Grospičovu stanovisku se připojily třídní odbory OS ČMS a řada dalších pokrokových organizací a jedinců.

 

K 7. výročí vypuknutí války v Sýrii

Předseda Meziparlamentní skupiny přátel ČR-Sýrie, poslanec a lídr třídních odborů OS ČMS JUDr. Stanislav Grospič při příležitosti tragického výročí opětovně vyjádřil solidaritu se syrským lidem:

„Válka v Sýrii přinesla statisíce mrtvých, čtyři miliony uprchlíků, sedm milionů vysídlených osob a 360 tisíc teroristů z 90 cizích zemí podporovaných a financovaných Spojenými státy, EU, Tureckem, reakčními monarchiemi Zálivu a Izraelem. Nyní, stejně jako v minulosti, potvrzuji jako předseda Meziparlamentní skupiny přátelství ČR-Sýrie, jako poslanec a předseda českých třídních odborů OS ČMS a jako komunista, svoji solidaritu se syrským lidem a připojuji přání rychlého ukončení této tragické války, konce agrese, šíření fundamentalismu a imperiální politiky zamířené proti syrskému lidu. Spolu s třídními odbory, pokrokovými a demokraticky cítícími organizacemi a solidarizujícími českými lidmi přeji lidu Syrské arabské republiky rychlé vítězství nad teroristy a agresory a konec krveprolití, které má svého původce a viníka v imperiálních mocnostech a jejich sobeckých zájmech.”

 

O turecké agresi a českých patolízalech NATO

 

Pořad režimní televize uvedl reportáž o humanitární katastrofě v syrském Afrínu, kterou zavinila aktuální turecká agrese. Odsouzení hodné jsou zvláště některé patolízalské výlevy ospravedlňující Erdoganův postup.

Komunistický poslanec, předseda OS ČMS a předseda Meziparlamentní skupiny přátel ČR – Sýrie JUDr. Stanislav Grospič na toto téma prohlásil:

„Turecká vojenská akce a okupace znamená naprosté popření mezinárodního práva, narušení suverenity a územní celistvosti Syrské arabské republiky a turecké vraždění civilního obyvatelstva je klasický příklad zločinu proti lidskosti. Erdoganův režim, díky členství v paktu NATO oficiálně nekritizovatelný, má na rukou krev syrských lidí a nevidím důvod, proč k této kriminální politice mlčet. Sýrie krvácí, protože se stala místem pro vzájemný boj fundamentalistů podporovaných Spojenými státy a Tureckem. Ani syrská legitimní armáda ani syrská legitimní vláda nenese zodpovědnost za důsledky imperiální politiky a její agrese. Slova generála Petra Pavla o odpovědnosti legitimní syrské vlády a o omluvě tureckého postupu jako sebeobrany musím rozhodně odmítnout! Mimochodem podobná slova o sebeobraně zazněla i 1. září 1939 ve věci vysílače v Gliwicích. Víc není třeba jeho slova komentovat.

Řada pravicových politiků mluví o české zahraniční politice jako o politice prosazování lidských práv. A přesně tito lidé teď mlčí. Je to pokrytectví. Ale jsem vděčný, že právě tito lidé reprezentující minulou éru nejsou reprezentanti názorů našeho národa.

Obecně vzato tolerovat agresivní politiku paktu NATO v Sýrii i mimo ni znamená tolerovat či dokonce

podporovat záměrné masové vraždění. Tento fakt nevyvrátí ani opožděné krokodýlí slzy.“