140 let od založení Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické v Rakousku

rudy_prapor

Před 140 lety (7. 4. 1878) byla v Břevnově založena Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická v Rakousku, která byla součástí celorakouského dělnického, sociálně demokratického hnutí. Přihlásila se k programovým dokumentům I. Internacionály. Byla to strana vskutku dělnická, proletářská, plně, při uznání zásady sebeurčení národů, uznávající myšlenky proletářského internacionalismu, strana průkopníků socialismu.

Břevnovský sjezd přijal organizační řád, v němž byly zahrnuty stanovy I. Internacionály a program, jenž se v základních otázkách hlásil k Marxovým a Engelsovým zásadám. K těm patřila především zásada, že: „Osvobození práce musí být dílem pracujícího lidu. Boj za osvobození dělnické třídy není bojem o třídní privileje a monopoly, nýbrž o rovné právo a rovné povinnosti a o zrušení všeho třídního panství.“ (Průkopníci socialismu u nás, Praha, SNPL 1954, s. 21) Rovněž zásada, že práce je zdrojem všeho společenského bohatství a vzdělanosti, kdy základním předpokladem a podmínkou osvobození dělnické třídy je nutnost zrušení soukromého vlastnictví výrobních prostředků.

Tato strana vytvářela předpoklady pro účinnější šíření socialistických názorů mezi českými dělníky, pro jejich aktivnější postup v zápasech s českou buržoazií. Nebyla to strana dnešního buržoazně liberálního typu, oddaná zájmům buržoazie, ale naopak. Byla to strana typu revolučně dělnického, strana průkopníků, ne likvidátorů socialismu a pevné opory imperialismu v rámci EU a NATO, jakou se stala Česká strana sociálně demokratická (ČSSD), založená v březnu 1990.

Tím, mírně řečeno, prazvláštně, absurdně pak zněla slova některých nejvyšších funkcionářů ČSSD (Chovanec ad.), kteří vzývali to, že jsou nejstarší politickou stranou u nás, s odkazem právě na uvedené stočtyřicáté výročí ČSDSD v Rakousku.

K. Z.