Blamáž KSČM

kscm_logo_dlouhe

Populistický oligarcha Andrej Babiš byl jmenován prezidentem Zemanem 6. prosince novým předsedou české vlády. V internetové encyklopedii Wikipedie jsem našel druhý den o českém politikovi a podnikateli slovenského původu následující informace: „V souvislosti s postavením svého otce strávil Andrej Babiš (nar. 2. 9. 1954) část svého dětství a mládí ve Francii a ve Švýcarsku. Po studiích na bratislavské VŠE začal pracovat v podniku zahraničního obchodu Chemapol. V roce 1980 se stal členem KSS. V roce 1985 byl vyslán jako delegát do Maroka, kde strávil 6 let. V roce 1980 začala Státní bezpečnost Babiše evidovat jako svého důvěrníka a od 1982 údajně jako agenta s krycím jménem Bureš. Babiš jakoukoli vědomou spolupráci s StB rezolutně popírá.

Po rozpadu ČSFR pobýval v Praze, kde založil Agrofert jako dceřinou firmu slovenského Petrimexu, kde předtím pracoval. V květnu 1995 Agrofert převzal za nejasných a kontroverzních okolností prostřednictvím nedlouho předtím založené švýcarské společnosti O. F. I. Z Agrofertu se stal za Babišova vedení významný agrochemický holding, do něhož patří kolem 250 firem. Od června 2013 vlastní Babiš i mediální dům MAFRA, který vydává mimo jiné celostátní deníky Mladá fronta DNES a Lidové noviny. 3. 2. 2017 převedl všechny své firmy do svěřeneckého fondu.

Celé Babišovo jmění bylo v říjnu 2017 odhadováno na 4,1 miliardy dolarů, resp. 3,39 miliardy eur či 87 miliard Kč, což jej kvalifikuje jako 564. nejbohatšího člověka světa, druhého nejbohatšího občana ČR a zároveň vůbec nejbohatšího Slováka. Meziročně jeho jmění vzrostlo o 800 milionů eur (20,5 miliardy Kč).“

Ponechme stranou krach Babišovi nepřejících volebních prognóz. Například politolog Západočeské university v Plzni Lukáš Valeš 6. 9. v rozhovoru pro Deník.cz tvrdil, že ANO sice ve volbách zvítězí, ale oslabí a Babiš premiérem nebude. Dotyčného „odborníka“ neznám, ale po třech měsících od jeho předpovědi se domnívám, že patří mezi typický produkt soudobé buržoazní pavědy zvané „politologie“, u něhož je přání otcem myšlenky.

Za důležitější považuji přístup vedení KSČM za situace, kdy tzv. tradiční politické strany (rozuměj buržoazní) i ty „nové“, jako „neoliberální“ Piráti, odmítají jakoukoliv spolupráci s politikem, jemuž stále hrozí obnova trestního stíhání za údajné machinace s dotacemi EU, a KSČM mu hází záchranné lano opakovanou nabídkou tolerance jeho menšinové vlády. Předseda KSČM Vojtěch Filip dokonce prohlásil, že už k Babišovi nepřistupují jako k velkopodnikateli, ale jako k úspěšnému politikovi.

Neuvěřitelný výrok. Skutečným komunistům se musí při jeho četbě obracet kudla v kapse. Andrej Babiš je možná i „úspěšný politik“ (otázka, na jak dlouho), ale především je to dravý vykořisťovatel pracujících. Jeho životopis je vzorovou ukázkou degenerace tzv. normalizačních kádrů, které využily rudé legitimace ke kariérám, pak je rychle zahodily a své kontakty včas přetavily ve zdroj kapitalistických zisků.

Od vlády takových lidí nemohou „neprivilegovaní“ (další odporné slovo ze slovníku soudobých reformistů) očekávat mnoho dobrého. Vedení KSČM se sice ohání obhajobou jejich zájmů, ale zůstává jen u slov. Skutek utek. Namísto důsledného boje za sociální práva a proti kapitalistickému vykořisťování práce představitelé KSČM projevují obavy o „stabilitu“ státu a už neřeknou, že buržoazního. Strachují se „chaosu“, například nepřijetí státního (opět zdůrazňuji – buržoazního) rozpočtu atp.

V Poslanecké sněmovně nastává paradoxní situace. Po nejhorším volebním výsledku v historii (viz řadu článků v předchozím čísle našeho listu), kdy KSČM ztratila 18 křesel čili více než polovinu, buržoazní propaganda rozdmýchává kampaň o údajném posilování komunistů ve sněmovně. Dnes například v rozhovoru pro Seznam Zprávy vyjádřila zděšení z toho matadorka českých divadelních scén Jana Štěpánková. Naivnější kampaň si snad již ani nelze představit. I buržoazní „politologové“ uznávají, že KSČM vůbec není pro současný systém nebezpečná. A mnozí varují, že tanečky s Babišem pro ni mohou být cestou do pekel.

Smutné zrcadlo dnes nastavila KSČM v Parlamentních Listech analytička Irena Ryšánková. Položila si otázku, zda jsou SPD a KSČM opravdu extremistické strany a na adresu KSČM píše: „Komunisté nebyli nijak extrémní ani v roce 1990. Ani programově – poté, co se vzdali třídního boje a vedoucí úlohy, ani akčně. Nikdy se nechopili zbraní a nešli proti lidem. Moc předali Občanskému fóru přímo ukázkově sametově. V roce 2017 už nejsou komunisté nejen extrémní, ale nejsou už ani komunisté. Je to parlamentně konformní, hodnotově konzervativní, národně sociální strana důchodců za udržení zbytku jejich sociálních jistot.“

Samozřejmě nesmím vyzývat, a tudíž nevyzývám k uchopení zbraní, nechci být soudně popotahován. Ovšem být členem takto vnímané „komunistické strany“ asi už dlouho nedokáži.

 

Ilja Jihlavský, 8. 12. 2017