Martin Peč reprezentoval české třídní odbory na konferenci v syrském Damašku

pec

V syrském hlavním městě Damašku proběhlo odborářské fórum na téma „Solidarita se syrskými pracujícími a syrským lidem proti terorismu, ekonomické blokádě a politice imperiální intervence“ pořádané syrskou odborovou centrálou GFTU, Světovou odborovou federací a Mezinárodní arabskou odborovou konfederací. Konference proběhla pod záštitou prezidenta Syrské arabské republiky Bašára al – Assada.

Zahájení fóra se účastnili tajemník strany BAAS reprezentující prezidenta Sýrie, předseda syrské vlády, ministři, představitelé politických stran, členové Lidového shromáždění a řada osobností z politického, společenského a mediálního života.

Konference se účastnili delegáti třídních odborů z asi 60 zemí světa. České třídní odbory ČSOMS reprezentoval mladý komunista Martin Peč, spolupracovník našeho komunistického listu „Dialog“.

Kromě projevů delegátů a pozdravů z jejich domovských zemí se diskutovalo na čtyři témata:

  1. Syrská vytrvalost v boji proti terorismu a solidarita se syrskými pracujícími a syrským lidem
  2. Ekonomický terorismus reprezentovaný ekonomickými sankcemi a jeho dopad na lid, pracující a vývoj cen
  3. Úloha komunitních organizací, sil a médií při konfrontaci s fanatickou mentalitou a jejich role při odhalování nebezpečí civilizovaným společnostem
  4. Hospodářské a sociální důsledky války v Sýrii a morální odpovědnost zemí zapojených do agrese při financování obnovy a řešení sociálních a ekonomických dopadů a úloha mezinárodní solidarity k dosažení tohoto cíle

Martin Peč se v diskusi distancoval od protisyrské politiky, od počínání proamerické intervenční koalice a od souhlasu české politické reprezentace s jejím počínáním. Mj. řekl:

„Rád bych z tohoto místa připomenul tradiční česko a československo – syrské vztahy, historické vztahy přátelství a spolupráce, bratrství pracujících tříd našich národů. Chci připomenout, že i když byly tyto vztahy budovány za socialistického systému v Československu, nejsou minulostí. I přes proimperialistická vyjádření českých vlád, i přes dlouhodobou podporu imperialistické politiky a sionismu ze strany kapitalistického režimu, i přes souhlas pravice a zrádců ze sociální demokracie s imperialistickou agresí proti syrskému lidu stojí nejen čeští komunisté a třídní odboráři na straně syrského lidu v jeho boji s terorismem a imperialisty. Věříme ve spravedlnost, věříme, že imperialismus tvrdě zaplatí za krev syrských mučedníků.“

„Víte, že se od pádu socialistického systému potýkáme jako třídní odbory s řadou problémů. Nejsme bohatí jako zkorumpované odbory sociálnědemokratických bossů, těchto sluhů kapitalismu v Česku. Nemáme takové zázemí. Nepodporují nás vládní strany, nepodporuje nás oligarchie ani imperialistická Evropská unie. Nejsme členy tripartity, která obelhává pracující a kolaboruje s kapitalisty. Ale jsme bohatí jinak: morální převahou, třídním uvědoměním, jasností našich protikapitalistických a antiimperialistických postojů a solidaritou spojenou s internacionalismem. To je naše bohatství. A jedna z největších výhod, s velkým štěstím a radostí, je spojena možnost být členy velké rodiny Světové odborové federace a mít zde možnost vyjádřit bratrství českých třídních odborů s našimi trpícími soudruhy, ať už jsou ze Sýrie, či z jiné země tohoto regionu a trpí imperialistickou válkou, sionistickým rasismem nebo reakční diktaturou.“

Fórum bylo i dobrou příležitostí pro setkání a rozhovor s generálním tajemníkem Světové odborové federace George Mavrikosem, generálním tajemníkem syrské odborové centrály GFTU Jamalem Kadrim či s delegáty z Rakouska, Itálie, Brazílie, Ruska, Luhansku, Německa a z řady arabských zemí. Všichni delegáti ocenili vysokou úroveň organizace akce i syrskou pohostinnost.

Delegaci účastníků Mezinárodní odborové konference o solidaritě s pracujícími a lidem Sýrie v jejich boji proti terorismu, blokádám, hospodářským sankcím a imperiální intervenční politice včetně Martina Peče přijal syrský prezident Assad.

Během setkání prezident Assad hovořil o důležité úloze lidových organizací a sociálních sil při zvyšování povědomí a varování před nebezpečím terorismu, který se šíří po celém světě, včetně zemí, které ho podporují, a také jejich role při zvyšování povědomí o negativních důsledcích nemorálního hospodářského embarga, které porušuje mezinárodní a humanitární právo, které ukládají určité velmocenské síly, které se snaží ovládnout národy, které se stále hlásí k jejich svrchovanosti a nezávislému rozhodování.

Martin Peč v rozhovoru se syrským prezidentem v krátkosti promluvil na téma Československo a česko-syrských vztahů a vyjádřil přesvědčení o budoucím navázání na historické tradice vzájemných vztahů obou zemí a znovuzahájení politické, ekonomické a kulturní spolupráce.

V rozhovorech po návratu ze Sýrie soudruh Peč shrnul své dojmy:

„Bašár al-Assad je opravdu důstojná hlava státu. Byl to zvláštní pocit, protože já jsem v životě takovou důstojnou reprezentaci vlastního lidu nezažil. Mezi lidmi má přirozenou úctu. Je to bojovník, je to samozřejmě diplomat a především je to člověk, který si je vědom své odpovědnosti za národ. Ale v osobním kontaktu je to velmi sympatický, kultivovaný a inteligentní člověk, velmi otevřený, se zájmem o diskuzi. Nepostřehl jsem u něj sebemenší stopy povýšenosti nebo arogance moci, naopak spíš skromnost, která je znakem velkých osobností.

Kromě konference, kde jsme my z Evropy, arabských zemí, Afriky nebo severní a jižní Ameriky byli shodných názorů, stejné krevní skupiny, jsme se mohli setkat s místními občany při putování centrem města. Musím uznat vzájemnou úctu lidí, opravdu slušné chování, nesmírnou vstřícnost prodávajících v obchodech nebo obsluhy v restauracích. Můj pocit je ten, že tamní lidé rozlišují podstatné od nepodstatného. Poznali válku a chtějí mír. Chtějí porazit terorismus a jsou proti přítomnosti proamerické koalice. Každý samozřejmě chce žít důstojně. Tomu ve značné míře brání sankce, které syrský lid zbídačují.

Prezident Sýrie  má většinovou podporu ve společnosti. Nejde jen o to, že jeho fotografie jsou skoro všude, samolepky s jeho portrétem mají lidé na autech. Ani jeden plakát nebyl poničen. Syrská armáda má velkou úctu ve společnosti. Nikdy jsem se nesetkal se snahou dělat zbytečné průtahy nebo problémy. Nikdy jsem neviděl žádnou aroganci. Naopak jsem se vždy setkal s přátelským a vstřícným přístupem. Přitom řada z vojáků na check pointech se vrátila z fronty nebo ze svých měst, kde jim teroristé zabili rodiče, ženy nebo děti.

Sýrie je dost odlišná od toho, co vidíme na záběrech ze Saúdské Arábie nebo Kataru. Islám je jedno z více náboženství, řada žen chodí i bez šátku, řada z nich vnímá šátek jako kulturní prvek, část tradice, nikoli jako projev fundamentalismu. Společnost je zde moderní a stabilní. Sýrie je silně sekulární. Islámští duchovní jsou umírnění. Někteří za tu umírněnost platí životem při střetu s importovanými fundamentalisty. Křesťané se těší úctě. Žije zde dvoutisícová židovská menšina. Ale hlavní pro Sýrii je jednota. Státní ideologií není náboženství, které vede k fundamentalismu. Je to nacionalismus, arabská jednota. Nacionalismus zde není brán jako šovinismus, ale jako pokrokové vlastenectví spojené se socialismem. Byly to protisocialistické síly, konkrétně Spojené státy, které začaly podporovat fundamentalisty. Terorismus je jejich dílo.

Sýrie zase stojí na nohou. Rozestavěné bytové domy budou postaveny, armáda se přibližuje vítězství a země přistupuje k obnově. Chápu komplikace. Válka přinesla otřesné ztráty. Ale při všech těžkostech jsem optimista.”

-r-