O GOTTWALDOVI MLUVÍ JEHO DÍLO

gottwald_100

Klement Gottwald byl největší osobností československé komunistické strany a nejúspěšnějším státníkem naší historie. Měl k tomu, kromě duševních schopností, dva předpoklady. Poznal v mládí těžký život proletáře, a prostudoval
a osvojil si revoluční teorii marxismu-leninismu.

Jeho osobnost a dílo věrně vykreslil Jaroslav Matějka v knize „Gottwald.“ Je to kniha vzdělaného marxisty, přesvědčeného komunisty a umělce. Patří k nejlepším pracím o dějinách naší strany. Čte se jako drama, obrážející v živých konkrétních obrazech boj za socialismus. Jarek ji psal originálním způsobem. Obcházel stovky Gottwaldových pamětníků a z jejich výpovědí vytěžil obraz doby, života strany a metod práce výjimečného člověka.

Pár myšlenek z knihy, která mluví k dnešku.

„Gottwald měl po celý svůj život za nejdůležitější v politice ideologickou práci mezi pracujícími. Denně myslel na Marxova slova, že idea se stává materiální silou, když ovládne masy.“ (Jaroslav Matějka: Gottwald, Svoboda, Praha 1971, s. 43)

Má dnes ideologická práce mezi pracujícími nejdůležitější místo v politice strany?

Gottwald „zařazoval do rubrik komunistických novin na pokračování Leninovy i Stalinovy práce.“ (s. 51)

Kdy jsme četli v Haló novinách, v Naší pravdě, nebo v produkci Futury něco od Marxe, Engelse, Lenina či Stalina?

Když se stal Gottwald vedoucím agitpropu, bylo jeho první starostí stranické vzdělání. Komise zpracovala směrnice a metodické pokyny pro zakládání kroužků a stranických škol. Připravovala literaturu. Za pár měsíců vznikly desítky skupin, v nichž přednášeli mnozí členové agitační a propagační komise, redaktoři, literáti.

Gottwald neviděl v rozvinutém systému školení samoúčel. Předpokládal, že čím širší okruh funkcionářů pozná leninismus, seznámí se
s principy bolševizace, tím silnější odpor zdola vznikne proti dosavadním rutinérským, strnulým praktikám vedení. (s. 63)

Proč se u nás ve straně marxismus – leninismus nepěstuje? Slyšeli, nebo četli jste od Filipa jednu myšlenku marxistických klasiků? Jaké „odborné zázemí“ pěstuje Dolejš, když je mu cizí třídní boj, diktatura proletariátu a proletářský internacionalismus?

O Jílkovi a jeho lidech Matějka píše: „Protože si nestavějí otázku rozvíjení masových akcí, netrápí je ani problém spojenců proletariátu. Rolnictva, středních vrstev, které jsou v Československé republice faktorem velmi početným a v politice významným. Málo dbají o zakládání závodních buněk. Také význam teorie pro dělnické hnutí je jim vzdálen.“
(s. 65)

Není i tohle na současnou KSČM jako šité? Orientuje se na masové akce, nebo na handlování v parlamentě, kde toho stejně moc vyhandlovat nemůže? O stranické organizace na závodech se strana od převratu ani nepokouší. Mohou marxistickou teorii docenit vedoucí komunisté, kteří ji sami neznají?

Gottwaldovo první vystoupení v parlamentě Exekutiva Komunistické internacionály rozmnožila a rozeslala všem sekcím jako příklad, jak má komunista využívat buržoazní tribunu.

Že je předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip místopředsedou poslanecké sněmovny, to se dočteme každý den pod jeho snímkem v Haló novinách. Ale co je tam platný v třídním boji proti multimiliardářům Schwarzenbergovi, Babišovi, proti demagogii Kalouska a klerikálovi Bělobrádkovi – nevím.

Je tahle kritika vedoucích v rozporu s jednotou strany? Lenin napsal: „…jakmile jednou člen strany dospěl k přesvědčení, že někdo hlásá názory, které jsou naprosto nesprávné, ba škodlivé, má povinnost proti nim vystoupit“ (Lenin, Sebrané spisy, svazek 17, s. 37, Svoboda 1984)

Gottwald měl velikou výhodu proti dnešku. Když se ocitl ve složité situaci a nebyl si jistý, jel se poradit se Stalinem. Stalin a Gottwald měli k sobě blízko, byli oba původem proletáři.

Doba Stalina byla dobou největších úspěchů Sovětského svazu, světového komunistického, dělnického a mírového hnutí. S jeho jménem je spojena záchrana lidstva před hitlerismem. Že Stalinovi nemohou přijít na jméno představitelé buržoazie je přirozené. To je výrazem jejich třídního uvědomění. Že se ho štítí někteří komunisté, pro to je těžké najít odpovídající výraz. Určitě to není ani znak vysoké politické úrovně, ani zdravého rozumu.

Zločinem Chruščova není jen to, že Stalina a jeho dobu znectil hanebnou sbírkou lží na XX. sjezdu KSSS. Odvedl záměrně pozornost od Stalinova teoretického odkazu, který neoddělitelně patří k myšlenkám Marxe, Engelse a Lenina. Poslední Stalinovo dílo „Ekonomické problémy socialismu v SSSR“ je významné pro pochopení současného světového dění a pro každou zemi, budující socialismus.

Od jisté doby se z naší strany vytratila sebekritika. Po každé závažné akci, nebo určitém období je nezbytné zhodnotit výsledky práce a vyvodit poučení pro další činnost. Kdy je to důležitější než nyní po bankrotu, který utrpěla strana ve volbách. Říct, že to zavinili všichni, to je jako neříct nic. Je třeba nejprve důkladně a všestranně odhalit příčiny neúspěchu a pak zvážit, kdo je způsobil a vyvodit kádrové důsledky.

Neúspěch ve volbách souvisí s tím, že rok od roku klesá počet členů strany, zvyšuje se jejich průměrný věk. Překročil důchodové stáří. Do strany nevstupují mladí lidé. Co by je mělo do strany přivést, jaký program jim nabízí? Čím se zásadně liší od ostatních stran?

Když nějaký mladý člověk do strany přijde, funkcionáři se řídí zásadou: Mladí vpřed a staří na svá místa.

Když se tenhle stav radikálně nezmění, budeme si brzy pochvalovat jako úspěch, že se masa členstva vejde do jednoho autobusu.

 

Milan Matouš