Kdo vyhrál americké volby?

trump

Vítěz amerických prezidentských voleb Donald Trump bude nejbohatším prezidentem USA v historii. Podle časopisu Forbes Trump vlastní majetek za 3,7 miliardy dolarů a má tak o miliardu více než všichni dosavadní američtí prezidenti dohromady. Vyhrál přitom především hlasy amerických pracujících, jež si získal svou až „revoluční“ rétorikou.

Posuďte to sami. Na internetu byl zveřejněn záznam z Trumpova předvolebního vystoupení: „Toto není pouze další čtyřleté volební období. Jedná se o křižovatku v dějinách naší civilizace. Kam půjdeme, určí, jestli my, lidé, obnovíme kontrolu nad svou vládou. Politický establishment, který se nás pokouší zastavit, je ten stejný kolektiv, který je odpovědný za naše katastrofální obchodní dohody, masivní ilegální imigraci a ekonomickou a zahraniční politiku, která vysála naší zemi. Pro ně je to válka. A v ní pro ně neexistují žádné meze.

Toto je boj za přežití našeho národa. Tyto volby určí, jestli jsme svobodný národ nebo jestli žijeme jen v iluzi demokracie, která je ve skutečnosti kontrolována malou hrstkou globálních zájmových skupin, jež systémem manipulují. A systém je zmanipulovaný. Taková je realita. Vy to víte, oni to vědí, já to vím a skoro celý svět to ví.

Establishment a jeho mediální nástroj udržuje kontrolu nad tímto národem prostředky, které jsou velmi dobře známé. Každý, kdo zpochybní jejich postavení, je označován jako sexista, rasista, xenofob a morálně pokřivený. Napadnou vás. Pomluví vás. Budou zkoušet zničit vaši kariéru i vaší rodinu, cokoli, včetně vaší reputace. Budou lhát, lhát, lhát.

Naše velká civilizace tady v Americe a celý civilizovaný svět se přibližuje momentu zúčtování. Viděli jsme to v Británii, kde občané zvolili osvobození od globálního vládnutí a globálních obchodních dohod, globálního pojetí imigrace, které zničilo jejich suverenitu a zničilo již mnoho národů. Ale ústřední základna světové politické moci je tady v Americe. A je to naše zkorumpovaná politická garnitura, která je největší hybnou silou v pozadí snahy o radikální globalizaci a získání převahy nad pracujícími lidmi. Jejich finanční prostředky jsou prakticky neomezené. Jejich politické prostředky jsou neomezené. Jejich mediální vliv je nesrovnatelný. A v neposlední řadě – hloubka jejich nemorálnosti je naprosto neohraničená.“

Když ponechám stranou buržoazní „civilizační“ slovník, Donald Trump se představoval jako muž změny a většina voličů, svými zkušenostmi přesvědčená o její potřebě, na to slyšela. Trump využil i nedemokratického volebního systému, v němž nemusí zvítězit kandidát s absolutně větším počtem hlasů. Kandidoval ovšem „proti všem“, už nominaci ostatně vyhrál proti vůli pohlavárů Republikánské strany.

Trump ve své předvolební rétorice přijal i mnohé myšlenky neúspěšného uchazeče o kandidaturu za Demokratickou stranu Sanderse. Toho přitom potopila mašinérie vlastní strany, neboť se zdál jejímu vedení příliš levicový. Na nominačním sjezdu demokratů
i v předvolební kampani Bernie Sanders v zájmu jednoty strany podpořil Clintonovou, ale týden po skončení voleb nabídl Trumpovi spolupráci, pokud splní své sliby a zasáhne proti velkým americkým korporátním firmám.

Nelze jednoznačně odhadnout, jaká bude Trumpova politika, až se v lednu ujme úřadu. Jisté je, že prohra Hillary Clintonové snížila nebezpečí světové války. Jak napsal britský historik John Laughland, konzervativní euroskeptický politický analytik a ředitel „Institutu pro demokracii a spolupráci“ v Paříži, kdyby Clintonová byla zvolena a uvedla do praxe svůj program, prosazovala by zřízení bezletové zóny nad Sýrií i za cenu války s Ruskem. Eskalovala by i situaci v Pobaltí, ač myšlenka, že Rusko se chystá napadnout baltské státy, je výmysl lidí z NATO, aby ospravedlnili existenci aliance, přiznal Laughland.

„Ve světě je nyní všechno jinak!“, nadepsala svůj blog na www.czechfreepress.cz 15. 11. Vladimíra Vítová: „NATO se obává, že Trump sníží přítomnost amerických vojsk v Evropě. Nikdo nemá takové obavy z Trumpa jako NATO.“ Možná ano. Každopádně bych doplnil vedení EU, slova předsedy Evropské komise Junckera na Trumpovu adresu tři dny po volbách byla ve světě diplomacie skoro bezprecedentní. „Zvolení Trumpa představuje riziko narušení interkontinentálních vztahů v jejich základu
a struktuře. Budeme muset učit zvoleného prezidenta, co je to Evropa a jak funguje,“ prohlásil Juncker.
I z poslední Obamovy cesty do Evropy byla cítit až křečovitá snaha zavázat budoucího nástupce v Bílém domě.

„Stačí si připomenout Donalda Trumpa, který je připraven rušit NATO, pokud si jeho členové nezačnou za americké zbraně a služby adekvátně platit, protože další dotace svých spřátelených „vyžírků“ si americká, Trumpovými slovy „už jen papírová“, ekonomika nemůže dovolit. Nebo Francis Fukuyama. Kdysi, před čtvrtstoletím, prohlašoval, že po pádu Berlínské zdi už dějiny jednou provždy skončily, protože Západ se svými hodnotami zvítězil v celém světě a už není, kdo by se mu postavil na odpor. Dnes ale týž Fukuyama konstatuje, že se západní instituce tak nějak rozpadají, a to proto, že samotnému systému věří čím dál méně lidí. A třeba ještě nedávný šéf NATO Anders Fogh Rasmussen má v krátkém filmu, který se objevil na Facebooku, z Trumpa nehranou hrůzu. S jeho nástupem by prý přišel konec NATO, EU, USA. Mimochodem, Rasmussen si po odchodu z čela aliance založil „poradenskou firmu“ skromně nazvanou „Rasmussen Global“ a třeba na zbídačené Ukrajině si dokáže „poradit“ tak, že mu tam za hodinovou přednášku o hodnotách Západu jsou ochotní platit 140 tisíc dolarů.“ (Tereza Spencerová, 14. 11. Literární noviny.)

Tyto a podobné informace oceňují Trumpovo vítězství. Vzpomeňme ovšem, s jakými nadějemi mnozí vítali před 8 lety příchod Baracka Obamy do Bílého domu, a jak je první černošský prezident totálně zklamal. Osobně očekávám totéž i od Donalda Trumpa. Ostatně hned po skončení voleb se začal jeho slovník mírnit. Kdyby byl Trump takovým nebezpečím pro soudobý establishment, jak někteří uvažují, nevěřím, že by mohl býval zvítězit. Zkušeností s falšováním volebních výsledků mají v USA dostatek, vzpomeňme na vítězství Bushe ml. rozhodnutím amerického Nejvyššího soudu v poměru hlasů 5:4.

Jan Campbell na www.srspol.sk v článku „Čas poznání přišel“ upozorňuje, že Trump byl na kandidaturu více méně systematicky připravován již od roku 2008. Trump podle autora představuje jednu ze světových elit. Elita jménem Trump začala nahrazovat zkorumpovanou elitu Clintonových a amerických partajních demokratů, čímž se ovšem nikde nedefinovaný národní zájem USA nezmění.

Ještě ostřeji Trumpa hodnotí ve stati „Proč korporace odkrývají karty“ 16. 11. na www.czechfreepress.cz Dan Niel: „Projevy mu napsal tým poradců a sám na velkého lumena zrovna nevypadá. Chování bezpochyby pochytil od sousedovic řeznického psa. Sympatie si u normálních lidí za dolary nepořídí. Přes tohle všechno si ho Američané zvolili za prezidenta. Buďto jeho protikandidát byl ještě příšernější nebo to tak bylo naplánováno. Nebo platí obé dohromady? Tedy, že protikandidátka byla plánovitě vybrána tak, aby byla co nejodpornější? Když každý den vyhlašuje válku Rusku, když s ledovým klidem nechá vyvraždit všechny, kteří kolem manželů Clintonových jen prošli
a nějak se o ně zajímali (podle jiných serverů zemřelo za podivných okolností okolo Clintonových 81 osob), když jejím hlavním hobby je zakládání teroristických uskupení, které pak vybavuje potřebnými zbraněmi, tak takového člověka nelze nazvat jinak než odpornou zrůdou.

Tím „menším zlem“ je tedy miliardář a čistokrevný oligarcha Donald Trump, který se do politiky dříve nehrnul. Po celou předchozí dobu stavěl hotely, provozoval kasina, vymýšlel deskové hry a destiloval vodku, ale politika ho nezajímala. Tato politická absence byla v kampani jeho hlavní devízou, která mu usnadnila
a vůbec umožnila zkritizovat vše, co se za 25 let v Americe událo. Oprávněná kritika všech předešlých administrativ USA proklestila „menšímu zlu“ cestu do Bílého domu.“

Autor také připomíná, že podobné scénáře s dosazováním oligarchů se v poslední době opakují. Jmenuje
v této souvislosti českého ministra financí, prezidenty Slovenska a Ukrajiny i bývalého italského premiéra Berlusconiho, podle jeho slov „zkušební balónek přímé nadvlády oligarchie nad občany“.

Hrozí USA „barevná revoluce“?

Po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách zavládlo v 25 městech USA pouliční násilí. Demonstrace tisíců Trumpových odpůrců ve velkých městech a státech, kde získala většinu Clintonová, vyústily v blokování dopravy, házení různých předmětů na policisty a v rozbíjení výloh. Nejvyhrocenější situace vznikla v Kalifornii, kde se aktivizují zastánci odtržení od USA. Podobná kampaň by měla začít i v Texasu.

Protesty šíří zejména skupina MoveOn, která organizovala již narušování Trumpových předvolebních mítinků. Za MoveOn stojí nadace Open Society Foundations, celosvětově proslulá nejvlivnější neziskovka miliardáře Sorose. O této nadaci je známo, že se výrazně podílela i na kampaních vůči českému prezidentu Zemanovi.

„Soros se evidentně naštval a aktivoval dlouho připravované skupiny dílem placených a dílem zblblých neziskovek, studentů a tzv. osobností. (Ovlivněných propagandou ze stejných zdrojů. Demonstrace v hlavním městě se například účastnila volička Hillary Lady Gaga, vskutku „reprezentativní“ osobnost – pozn. ij). Vsadím se, že v USA se budou za chvíli nosit placky „Trump není můj prezident“. Přibližně 1 500 studentů a učitelů povstalo na Berkeley High School. Zajímavá je i diskuse pod článkem na www.breitbart.com/california. Američtí občané jsou si dobře vědomi toho, že za oponou tahá za provázky Soros,“ komentoval dění
v USA www.zvedavec.org.

Mnohé nasvědčuje tomu, že zuří boj mezi různými skupinami amerického i globalizovaného velkokapitálu. Kam až může zajít, ukáže sice až budoucnost, ale jedno lze říci již dnes: nepomůže nijak americkým pracujícím.

Ilja Jihlavský