Program sjezdu KSČM byl neúctou ke členům strany

kscm_logo1

Jako řadový člen KSČM (od roku 2014), když předtím jsem byl přibližně 20 let sympatizantem strany a jejím voličem, dění v KSČM podrobně sleduji již nejméně 20 let.

Zvolení nového vedení hned zkraje sjezdového jednání bez řádného zhodnocení předešlého funkčního období je i neúctou ke členům strany, kteří se prostřednictvím delegátů mohou vyjádřit k práci úřadujícího vedení strany. Je sice možné, že některé osoby názor členů strany nezajímá, protože členové strany nejsou příliš potřební, jak se před nedávnem vyjádřil jeden poslanec z Libereckého kraje, ovšem tento názor je, věřím tomu, ve straně výrazně menšinový a navíc i naprosto zcestný. Dotyčný člověk si asi neuvědomuje, že hlavně díky členům strany, jejich rodinám a sympatizantům strany byl zvolen do své funkce. Snad už v libereckém kraji podruhé nedovolí, aby je tento člověk reprezentoval v tak vysoké funkci. Ostatně situace v liberecké krajské organizaci, zejména v jejím vedení je svou vážností známa i v jiných částech naší země. Jak je možné, že kraj vede osoba, která systematicky dlouhodobě lže, manipuluje, pomlouvá členy vlastní strany, ze sídla krajské organizace udělala doslova Hampejs, kam se slušný člověk štítí vůbec vstoupit a navíc ani nedokáže ve svém městě zorganizovat žádnou akci s účastí veřejnosti jako je třeba 1. máj? Kam se poděla komunistická zásadovost?

Velkým převládajícím nešvarem je také kumulace funkcí, což je dnes ve straně stále velmi častým jevem. Je otázka, zda jsou vůbec schopni více funkcí řádně vykonávat. Kdo by se chtěl angažovat ve straně, kde je nový člen dobrý jen k tomu, aby pomáhal při přípravě akcí, schůzí, konferencí a voleb, ale měl zásadně omezený přístup do stranických struktur či na kandidátky do voleb? Odpověď se nabízí přímo sama. Opakovaně se stalo, že do strany vstoupili noví členové, aby ji poměrně brzy opustili, ne proto, že nedostali místo na volitelném místě kandidátky, ale pro znechucení z poměrů ve straně panujících.

Pokud se někdo domnívá, že především parlamentní prací a podílením se na udržování kapitalismu v jeho chátrání získá strana masovou podporu, velmi se mýlí. Současná stagnace a odkládání důležitých problémů celou situaci jen stále více komplikuje.

 Mediální prezentace strany jakoby ustrnula již před řadou let. Přitom toto je dnes nezbytné pro oslovení veřejnosti, včetně mladé generace. Schází citelně výrazný tiskový orgán strany. Haló noviny tuto funkci již léta neplní. Na jejich stránkách vidíme texty od stále stejných osob, občas se zde objeví zajímavá analýza, ale dnešní stav je neprosto nedostačující. Schází nějaký komunistický týdeník nebo měsíčník, který by reagoval na aktuální témata a srozumitelně je prezentoval. Vychází sice „Dialog“, ale ten podporují jen jeho čtenáři, díky kterým stále ještě vychází. Svým nákladem se k mnoha lidem nemá šanci vůbec dostat. Navíc někteří jej odbírají spíše tajně, jakoby se báli, že čtením a odběrem „Dialogu“ se ve straně stanou osobami tzv. nežádoucími.

 Miroslav Pořízek, Tovačov